Ne každý den začne nejlépe.
Nad ránem napadlo asi tak půl centimetru sněhu a protože zrovna moc nemrzlo,tak se udělala taková fajn břečka. Do školky chodíme pěšky přes louku a proto jsem naznala,že tam bude plno bláta a tak pojedeme raději autobusem.Přece Barča nepřijde do školky od bláta,že?
Lukyho jsem dala raději do kočárku,protože ten by jinak nejraději lezl do každého i úplně miniaturního zbytku sněhu.
V pohodě jsme došli na zastávku a hned nám jel autobus.
A pak se to stalo.Nepřijel nízkopodlažní autobus,ale ten starý s hodně vysokýma schodkama.
Když jsme začali nastupovat, tak Barča na prvním schodku uklouzla a spadla ze schodu pod autobus do té rozjeté břečky!!Naštěstí se ji nic nestalo.Jenže jak jsem ji tahala z pod autobusu, musela jsem pustit kočár s Lukášem,který mně začal ujíždět ,protože je zastávka lehce z kopečka.V okamžiku kdy jsem chtěla chytnout Lukyho a pustila Báru,která už skoro stála na chodníku,tak opět spadla a vyválela se v břečce znovu .
Osazenstvo autobusu se už pomalu smálo nahlas..Vím že se to nemá,ale smála jsem se taky.Nakonec ale jeden pán pomohl zcela zaprasené Barče nastoupit .
Zkrátka když se daří,tak se daří.Ještě že jsme nešli přes tu louku,aby jsme se nezamazali!
Ještě že ve školce mají velký hadry na utírání.
0 komentářů:
Okomentovat